ZŠ Tvarožná: pomáháme, aby se z vesnice nestala jen noclehárna

Tvarožné, malé vesnici kousek od Brna, vévodí krom kostela i světlá budova zdejší školy. Dům má krásně zachovalé historické interiéry a o udržení tradic usiluje zdejší ředitelka Věra Floriánová i v jiných oblastech. Obec s 1300 obyvateli v posledních letech láká nové rodiny a právě škola může být jednou z cest, jak je do života Tvarožné zapojit. „Nechceme, aby z nás vznikl jen satelit,“ říká Floriánová, která je zároveň zastupitelkou.

V průběhu roku se ve vsi konají různé společenské akce, jednou z nich jsou tradiční obecní hody, slavnost založená na lidových tradicích. Místní svobodní hoši a dívky- stárci a stárky opráší tvaroženské kroje a za doprovodu dechové hudby prochází vesnicí, nechybí ani požehnání v kostele a večer hodová zábava. Po odpoledním průvodu zatančí žáci školy moravskou nebo českou besedu. „Celé je to organizačně náročná akce, do které se zapojuje opravdu hodně lidí ze všech spolků na vesnici, a je velmi dobře, že o ni má mládež stále zájem, „říká Floriánová.

Vztah s rodiči žáků navštěvujících školu se buduje nejen formálně, ale především neformálními setkáními v průběhu celého školního roku. Důvodů je samozřejmě víc - od zlepšování atmosféry ve škole, poznáváním se navzájem až po praktické věci, jako že se žáci prostřednictvím besed s rodiči seznámí s širokou škálou povolání běžně v učebnicích neuváděných.

Co dělá politolog či youtuber? Zeptejte se rodičů

Jedním z oblíbených formátů je cyklus „Rodiče se představují dětem“, při kterém rodiče žákům představují svoje povolání formou besedy. Děti si tak například poslechly i o tom, co obnáší práce vizážistky, nebo třeba youtubera, propagátora cyklistiky Davida Polesného, který školáky učil lépe jezdit na kole. Někdy se prezentace odehrává ve třídě, jindy třeba na vinici, kde se děti seznámí s pěstováním révy. „Děti zjistí, že maminka nebo tatínek jsou nejen dospěláci, ale taky někdo zajímavý, kdo něco umí. A rodiče si naopak zkusí, jaké to je, když máte před sebou třídu plnou zvědavců,“ říká ředitelka. Zapojil se i politolog Otto Eibl, který třídě svého syna přiblížil svoji práci a principy nejen politické reklamy. Děti si mohly vyzkoušet práci s přístrojem, který sleduje pohyb očí - vybral několik reklam a obrázků, do kterých přimíchal i oblíbení postavičky z Minecraftu. Každému dítěti pak reklamy ukázal a zaznamenal, kam se děti dívaly – mohly tedy zažít, jak se posuzuje, zda je reklama udělaná dobře, nebo ne.

Rodiče zve škola takto do hodin druhým rokem. „V každé třídě se vždycky nabídne aspoň 10 rodičů, takže návštěvy míváme asi jednou za měsíc,“ popisuje Floriánová. 

Rodič školním fotografem

Pan Eibl se také sám přihlásil o pomoc se školním focením. Není sice profesionální fotograf, nebavilo ho prý ale, jaké fotky od “školních fotografů” přicházejí. „Úplný úlet pro mě byly aranžované fotky, kdy naše děti stály u nějakého květinového zátiší s kropáčkem. Když jsem to viděl, musel jsem se smát,“ popisuje. V balíčcích, které fotografové posílali, prý byla navíc spousta věcí, které rodina nikdy nechtěla (přívěsky, zbytečně malé formáty, kalendáře). „Ty se sice nemusely kupovat, daly se vrátit, ale to znamenalo, že vznikal zbytečný odpad,“ říká Eibl. Nabídl tedy škole, že focení převezme. Místo aranžovaných zátiší hledá společně s žáky, jak by se mohli vyfotit, a prý si to vždycky moc i sám užije. „Přijde mi, že je dobré mít přehled o tom, co se ve škole děje a mít se školou vztah, který je možné rozvíjet a prohlubovat podle potřeby a možností,“ říká tatínek a dodává, že školu nevnímá jen jako „denní odkladiště dětí, na které by měl navíc outsourcovat veškeré vzdělávání a výchovu“. „Mělo by to probíhat tak nějak v symbióze s tím, co se děje doma. A když nevím, co se někde děje, těžko na to nějak můžu navázat, popř. reagovat,“ říká. Pravidelný kontakt z jeho zkušenosti také usnadňuje komunikaci s vyučujícími. „Známe se, víme, co od sebe můžeme čekat a co od sebe chtít. A jsem rád, že nám to v ZŠ Tvarožná funguje opravdu velmi dobře,“ dodává. 

Festival knihy i jarmarky

Možnosti potkat se s rodiči škola aktivně vytváří. Na začátku školy je vítání prvňáčků, těsně před Vánoci proběhne vánoční jarmark s prodejem dětských vánočních dekorací a zpěv koled pod vánočním stromem, v jarních měsících je organizována výtvarná soutěž Nejoriginálnější kraslice roku, do které přispívají děti svými dílky vytvořenými společně s rodiči. Na červen připadnou tradiční hody a konec školního roku bývá uzavřen zahradní slavností, která je do značné míry v režii žáků páté třídy, kteří školu opouštějí.

V uplynulém školním roce škola také uspořádala knižní festival, který byl obcí podpořen. Otevřeli ho mladí autoři a autorky - píšící děti, které četly publiku vlastní výtvory. Následovalo čtení rodičů a prarodičů nejmenším dětem a celé to vyvrcholilo autorským čtením autora detektivek Jiřího Březiny. Festival vznikl na základě nápadu ženy pane Eibla, Kristíny.

Akce školy zároveň pravidelně podporují místní hasiči a skauti, kteří patří mezi bývalé žáky školy nebo současné rodiče dětí ze školy.. „Máme tu skvělou partu učitelek a vstřícné rodiče. Když se tohle potká, dá se vymyslet cokoliv,“ říká Věra Floriánová.